Díky obnovitelné energii se i majitel malého domu může stát elektrárenskou společností – stačí, když si na střechu umístíte solární panely a nespotřebovanou energii začnete prodávat místní energetické společnosti. Pro firmu, která disponuje střechami o rozloze 11 milionů metrů čtverečních, je to pak obzvlášť lákavá vyhlídka.
Největší evropský vlastník a správce logistických objektů kótovaný na burze, společnost CTP, pokrývá střechy svých budov solárními panely, a obnovitelná energie se tak – vedle výstavby nových budov a provozování podnikatelských parků – stává významnou součástí jejího podnikání. V další fázi si společnost CTP dala v rámci vstupu do energetiky za cíl umístit solární panely na střechy svých budov v každé zemi, kde působí. Je to zásadní krok, jelikož akcie společnosti CTP jsou sice kótovány na amsterdamské burze Euronext, tato firma však působí převážně ve státech střední a východní Evropy, jako je Česká republika, Slovensko, Maďarsko či Rumunsko.
„Energie vnímáme jako třetí obchodní jednotku společnosti,“ vysvětluje Maarten Otte, který z pražské pobočky společnosti CTP řídí vztahy s investory. „Solární energie je prvním krokem v tomto směru, naše plány jdou však mnohem dále, a to až ke zřizování dobíjecích stanic pro elektromobily pro naše nájemníky, hospodaření s energií a její ukládání.“
Společnost předpokládá, že do konce roku 2026 bude mít na svých budovách k dispozici kapacitu až 400 MWp. (MWp je zkratka pro „megawatt peak“, což je jednotka elektrického výkonu zdroje, který se může lišit, příkladem je sluneční svit.) A jelikož společnost CSP hodlá v příštích letech své portfolio, a tudíž i efektivní plochu střech, zdvojnásobit, mohla by v těchto zemích do konce tohoto desetiletí vyrábět 1 GWp. To je významný krok směrem k dekarbonizaci států, jejichž emise jsou stále vysoké.
Střešní solární panely a strategická autonomie Evropy
Objekty společnosti CTP, které zákazníci využívají jako logistická centra a někteří klienti z oblasti lehkého průmyslu jako výrobní zařízení, rovněž poskytují prostory v Evropě firmám, jež by jinak byly nuceny je hledat například v Asii. Významná průmyslová odvětví tak zůstávají i nadále v Evropě a dodavatelský řetězec je kratší.
„Díky své strategické poloze, kvalifikovaným zaměstnancům a příznivé struktuře nákladů má střední a východní Evropa dobré předpoklady stát se výrobním centrem Evropy,“ říká Jan Morawiec, úvěrový specialista Evropské investiční banky. „Společnost CTP přivádí firmy zpět z Asie. Přispívá tak ke strategické autonomii Evropy.“
Po přerušení průmyslových dodávek způsobeném pandemií COVID-19 a nedostatkem energií, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu, je tato strategická autonomie pro budoucnost Evropy klíčová. Strategický přínos je jedním z důvodů, proč Evropská investiční banka, banka EU, podepsala v září se společností CTP úvěr ve výši 200 milionů eur určený na financování solárních projektů především ve čtyřech zemích střední a východní Evropy. Tento úvěr je součástí příspěvku Evropské investiční banky ve výši 45 miliard eur v rámci plánu REPowerEU, jenž má snížit závislost na dovozu fosilních paliv a posílit ekologickou transformaci.
Dohoda se společností CTP totiž rovněž přispívá právě k přechodu na zelenou ekonomiku. „Podíl obnovitelných zdrojů energie je u nás v současné době nízký,“ uvádí Morawiec, který pracuje v pražské kanceláři firmy.
O to působivější jsou čísla týkající se tohoto projektu. Společnost CTP spočítala, že kapacita solárních panelů na střechách o objemu 1 MWp vede v průměru ke snížení emisí oxidu uhličitého o 500 tun ročně, i když se situace v jednotlivých zemích značně liší. Jelikož společnost CTP bude mít podle předpokladů do konce roku 2026 k dispozici solární kapacitu ve výši 400 MWp, měl by projekt zamezit vzniku emisí v objemu cca 200 000 tun uhlíku.
„To je věc, která je pro mě z osobního hlediska velmi naplňující,“ přiznává Maarten Otte ze společnosti CTP. „Jako odvětví můžeme hrát vedoucí úlohu v transformaci, kterou Evropa prochází. Z geopolitického hlediska můžeme Evropě pomoci být udržitelnější a soběstačnější.“